Proč si držíš svá kila

Máme zde leden,začátek nových cílů a plánů. Jeden z nejčastějších cílů do nového roku je zhubnout. Už po kolikáté? Opět máme záměry méně jíst, zdravěji, více se hýbat…Už po kolikáté? A stále je to stejné. Dlouze se odhodláváme začít, poté přijde nadšený start, první úspěchy, první „překážky“, první „porušení“ stanoveného režimu, a tím pomalu upadá nadšení i víra ve výsledek. Až opět zcela opustíme záměr cítit se lépe, líbit se sami sobě. Opět jsme opustili dobrý pocit ze sebe sama. Možná hluboko uvnitř nás existuje uložený pocit smutku z toho, že náš cíl nelze naplnit, hluboký pocit zklamání. Ale obvykle tyto pocity jsou nahrazeny vnější maskou přesvědčování se, že vlastně to není tak zlé, že je vlastně normální v dnešní době se cítit unavený, zadýchávat se při rychlejší chůzi, vypořádávat se s bolestmi zad, kloubů a špatným pocitem z toho, že si opět kupuji oblečení větší než minule…Že je vlastně normální nelíbit se sám sobě.

A kila se drží dál a kila přibývají přímo úměrně tomu, jak roste špatný pocit ze sebe sama a tomu, jak moc tento nepříjemný pocit potlačujeme. Neschopnost udělat to nejlepší pro sebe, ne pro okolí, ale pro sebe, a neschopnost připustit si, jak se ve skutečnosti cítíme, drží kila pěkně tam, kde jsou a vytváří z nich nepropustnou vrstvu. Vrstvu, která nepropustí nic ven a nic dovnitř, žádný pocit ven, žádný pocit dovnitř. Je to hradba, která nás do jisté míry chrání před bolestí, smutkem, strachem…, za kterou ovšem platíme neúměrně vysokou cenu. Tou cenou jsme my sami, náš život, náš dobrý pocit, pocit radosti z každého dne, ze své tvorby a z bytí zde na Zemi.

Neřešitelné z venku je vždy řešitelné zevnitř. Pokud se vám stále nedaří mít vysněnou váhu, přestaňte hledat venku a jděte dovnitř. Ptejte se sami sebe, jak se cítíte a proč si držíte svá kila….

Proč si držíš svá kila
Přesunout se na začátek